...niekedy mam chuť...

29. ledna 2010 v 15:12 | Mínuš* |  ...schránka keců

psycho? asi jo...hm,no a? ;D

Á,konečně prodloužený víkend. :) Ráno jsem spala dlouhoo,dala si vanu,umyla vlásky,dala masku,vytrhala obočí a tak celkově se rozmazlovala.. :) Proč ne jednou za čas?
Jsem spokojená.Sice jsem se pohádala s NÍM,ale.. nebudu to řešit. Každopádně mám jen čtyři trojky,šest dvojek a šest jedniček.Ano-doby samých jedniček jsou sice pryč a to vysvědčení není žádná sláva,avšak nemám žádnou čtyřku takže si pískám :P :) jsem happy a nezkazí mi to nikdo.
Přemýšlela jsem (ano někdy i někdo jako já přemýšlí ;D ) a došlo mi,že ten vztah ani on není tak ideální jak to nejspíš vidím.. od doby co jsem se k němu vrátila nemám čas na kamarády,na každého žárlí,přišla jsem o několik lidí,nemám čas se ani učit a...měním se.
Není to jeho vina,miluju ho a každý týden se na něho těším,ale když jsme potom konečně spolu zjišťuju,že to tak dokonalý není.Nevim,nebudu dělat ukvapený závěry.Možná je to jen... dojem.

...:)

S úsměvem jde všechno líp.Nebo ne? :)
 

Oni x*

29. ledna 2010 v 15:00 | Mínuš* |  Oni

...with you

27. ledna 2010 v 18:06 | Mínuš* |  ...schránka keců
Už jen jeden den a konečně vysvědčení...
a konečně víkend...
a konečně s NÍM♥ :)

Tři dny jsme se neviděli a on mi už takhle chybí.Říká se tomu závislost? hm,asi jo. Nejspíš jsem na něm vážně závislá.Mám ho v hlavě.Skoro pořád,neustále.Pokud mi tam tedy neštrotuje taky jídlo a myšlenka jak se nejrychleji zbavím těch kil a z 54 budu mít svých vysněných 49. Nereálný přání? Ne,já to zvládnu.

Dnešní ráno-spíše pohled do zrcadla pro mě byl šokem.Díky svojí nevyspalosti a neustálýmu ponocování při kterém cvičím nebo jezdím na orbitreku jsem měla pod očima kruhy který připomínaly spíš dva monokly.V první moment jsem se děsně lekla,že mě v noci někdo zmlátil ;D Asi bych si měla vzít ponaučení z toho,že malý děti se nemají dívat na akční filmy.

Začíná mě rozčilovat ta zima a padající sníh.Nechci bejt hnusná,ale už toho bylo vcelku dost.I když-má to svý výhody.Příští týden jdeme s partou bobovat ;D Jo,ano.Vrátíme se o pár let zpátky a pofrčíme na zatory a budeme bobovat.Už dlouho jsem s nima nikde nebyla,protože 90% volného času věnuju Martinovi,takže se doopravdy moc těším. :)

Konečně už mám o něco lepší náladu.Asi to bude faktem,že končí týden a je přede mnou VÍKEND,božský víkend a tím pádem i sobota při které mě má čekat nějaké překvapení (?) :) .Taky možná tím,že jsem si řekla,že nebudu věci už hrotit a věci co mě trápí se snažím řešit.Hned včera jsem tedy volala kamarádovi do psychiatrické léčebny a celkem se mi ulevilo když mi řekl,že jsou na něho hodní a že se bude snažit se co nejdříve uzdravit.No,alespoň něco pozitivního.

Áh,snad ten zítřek konečně brzo uteče.Musí! Písemky by se konat neměly,tak doufám,že nás nebudou trápit.Nemuseli by. :) A po škole? Jdeme na pizzu. "Oslavit" vysvědčení.U mě toho tedy moc na oslavu není,čekám čtyři trojky,ale přece jen jsem si opravila hrozící čtyřku,takže vlastně možná je..;) Nu,uvidíme.Hlavně aby mě s těmahle známkama vůbec někam přijali..;)
 


...Fionin Shrek a Shrekova Fiona

24. ledna 2010 v 17:53 | Mínuš* |  ...schránka keců

...a tohle srdíčko jsme dělali spolu :)

Protože s nim mi je nejlíp,to s nim dokážu zvládat tyhle depresivní stavy,to on se mě snaží přesvědčovat že nejsem tlustá (i když vím,že mi lže jen proto aby mě uklidnil),to on mě umí pevně obejmout,to on umí líbat jako Bůh a to jen díky němu mám ještě alespoň snahu o hloupej úsměv.

Ty deprese jsou tu ale pořád.Hlavně když on tu není.Je to strašně těžký.Najednou se budím ze spaní a hledám jeho náruč.Jenže on tu není.Občas volám jeho jméno...Ale snažím se.Snažím se pro něj.Pro nás.Snažím se zvládnout jídlo,deprese a všechno co by nás mohlo kdy potrápit.Tenhle víkend s ním byl úžasnej.V pátek jsme jeli do Třeboně do zušky,v sobotu na zkoušku a večer jsme byli v kině na katastrofickým filmu o konci světa ještě s pár lidmi,ale vůbec mi s ním nebylo katastroficky-naopak.Prostě ho miluju. ♥
Vůbec si nedokážu představit,že bez sebe budeme až do čtvrtka,protože teď jsme byli často spolu.Bude mi šíleně smutno.. Bude mi chybět. Zase se budu budit ze spaní a volat jeho jméno. Jako skoro každou noc. Ale už teď se těším až se probudím a on bude vedle mě.Neznám hezčí pocit.Neznám hezčí pocit než v jeho náruči.Ano,přiznávám-mluvím pořád o něm,jenže já jsem ho plná.Mám ho všude.Na tapetě na mobilu mám naší fotku,na ruce mám prstýnek od něho v hlavě neustále jeho..všude je on.Můj Mautí,můj brouček,láska,miláček,Shrek ;D ,čokoláda,bublinka a tk šecko možné.. Chci ho.Už teď a tady u sebe.
Chci to všechno zvládnout.Už to chci mít za sebou.Problémy s depresema,to,že si to šecko vylévám na jeho,ty plesy z kterých jsem nervozní,chci být přijatá na školu,problémy s jídlem...ale ty se vyřeší až budu mít těch 49.I když-snažit se budu i teď.Ale začnu víc cvičit.Jo.Tak!

zítra do toho ústavu..bože!

...protože

15. ledna 2010 v 22:33 | Mínuš* |  ...schránka keců
...Protože to nechápu.Nerozumím tomu co se se mnou v poslední době děje.Tak šíleně zmatený pocity..Vůbec nevím kde se ve mě ty děsný deprese berou.Kde je sakra ta veselá Michala?.. Vlastně..Proč jsem pořád tak v depresích?
Nejspíš jsem na něm závislá.Nejspíš ho tolik miluju,že každá minuta bez něho je pro mě někonečná.A nebo ne?..Nevím,nevím,nevím!...

Je toho v poslední době moc.Ve škole se hádají kvůli pitomým tričkám.Doma kvůli ještě větším hloupostem.My s Mautím jsme vcelku ok,ale on odnáší ty moje šílený stavy..Nechápu to..V jednu chvilku jsem šíleně oook,plna energie,prostě happy..a za moment mám chuť všechno ukončit a někomu rozbít hubu.Co to je se mnou?.. Tohle nejsem já.

Přibližující se vysvědčení-oh ano,to mi na náladě opravdu nepřidává.Na poslední chvilku se snažím honit poslední známky a opravit si to na lepší a lepší.Ale,že by to bylo snadný? Ani omylem..chjou. Chci už aby toto zkončilo..:(
Musí to zkončit..
A já budu zase TA.Ta šťastná ♥

...ta divná

19. prosince 2009 v 20:41 | Mínuš* |  ...schránka keců
Čaute.

Jak já "mám ráda" psaní těhle úvodních článků.;D (Ironická už od přírody).Proč blog?.. Protože jsem blogovala už kdysi.Sice nemám žádná SBéčka,nebo "čtenáře",ale ráda se vypíšu někam pryč,ven a možná poznám i lidi se společnými zájmy,problémy,vlastnostmi a tak.. :) Ale to je teď vcelku jedno.
Už už jsem měla na jazyku větu "jsem docela normální holka",ale hodně rychle jsem si uvědomila,že to vlastně není pravda.Nejsem vůbec normální.Do davu jsem nezapadala nikdy,protože jsem vždycky byla trochu jiná.V dětství jsem neměla blonďatý vlásky jako moje kamarádky ze školky a nehrála jsem si s panenkama,ale byla jsem tlustá,střižená na kluka a chodila jsem s klukama stavět bunkry.Ve škole jsem byla za tu "šprtku" co má samý jedničky a kamarády jsem neměla.A když jsem si kamarády našla,byla jsem beztak za tu jinou.Za tu co se svěřovala mamince když ji něco trápilo.Až pak se něco zlomilo.Najednou mě začaly zajímat kluci a škola i maminka šly stranou.A vlastně je to tak dodneska.Ale místo toho abych jako většina mých kamarádek apod. řešila už v pondělí co si vezmu v sobotu na disco radši zpívám a sním o tom jak se za dva roky dostanu na konzervatoř do Prahy ♥ ,místo toho abych nosila to co je v modnich strankach v BG a pod. si vezmu něco co se líbí mě a je mi jedno co si myslí ostatní.Proč ne? Já mám tenhle svůj život ráda.

Kam dál